„Až tento papež splní svou úlohu od Ježíše, já sama sestoupím z Nebe, abych přijala jeho oběť, a vy budete zahalení hustou temnotou odpadu …“ (Panna Maria Donu Gobbimu o Jánovi Pavlovi II. 13.5.1993)

 Po šestiletém kanonizačním procesu je Jan Pavel II. prohlášen za blahoslaveného.

Pilot USA o Janu Pavlu II. prohlásil: „Miloval všechny“

 Papež Jan Pavel II, čerstvě promoklý po bostonské mši ztuha objal pilota s přímo ještě dětskou tváří. Pak ho chytil za ramena, dlouho se na něj zadíval a prohlásil: "Jste tak mladý!"

 Dvaatřicetiletého Nelsona Kruegera, překvapeného nečekaným návštěvníkem kokpitu nenapadlo v té chvíli nic jiného, než říct: "A vy jste takový mokrý!" Papeži to přišlo dosti vtipné, zasmál se a díval se Kruegerovi přímo do očí. "V tom muži bylo tolik tepla a přátelství", řekl později Kreuger pro The Catholic Key. "Náhle jsem byl tváří v tvář svatému otci. Naše oči se setkaly a měl jsem pocit, že během chvilky proběhla výměna milionů bitů informací." Krueger byl již špičkovým mezinárodním pilotem Trans World Airlines, když sedal na místo levého pilota pro účely první pastorační návštěvy Jana Pavla II. v USA začátkem října v roce 1979.

 "Setkává se s každým", říká Krueger, který prolétal celý svět, vozil slavné, bohaté i chudé a jen tak ho něco nepřekvapí. Kromě toho je metodistou. Ale to byl let, který mu dodnes snadno vžene do očí slzy. Jak se blíží prvomájová beatifikace, pocit se mění přímo na husí kůži. Nevozíme tedy jen papeže, ale rovnou svatého. Ve svém domě věnoval svým vzpomínkám jeden celý pokoj a největší část tvoří vzpomínky na let s pastýřem katolické církve, včetně výstřižků z periodik Life, Newsweek a US News & World Report, všechny s papežem na obálce.

 "V mém životě neexistuje vyšší vrchol, než lidská zkušenost pilota prvního pastýře." I jako zkušenost křesťana jiné tradice.

 "Byl papežem všech lidí. Znám mnoho metodistů a presbyteriánů, kteří v něm viděli svého vlastního pastýře. Umožnil nám všem znovu objevit a prohloubit volání Krista. Miloval lidí - všechny lidí. Byl tak milý a přátelský ke každému koho potkal!"

 Jan Pavel II, měl tehdy 59 let a bylo to rok po jeho zvolení. Byl nabitý bezmeznou energií i po dlouhých dnech, které strávil před milionovými zástupy. Po tom všem teď nastal čas věnovat se posádce letadla. Papež podepsal Kruegerovi rodinnou Bibli a požehnal zděděný růženec po tchánově babičce, katoličce. (Když ho dával Krueger do rukou tchánovi se slovy "To je pro tebe", oběma mužům vyhrkly slzy.)

 Krueger také ukázal 12-ti strunnou kytaru, na níž Jan Pavel II. hrál během zpoždění startu z Filadelfie do Des Moines. Čekajíce na vyřízení formalit Krueger vytáhl kytaru a zadrnkal akord. Když to papež zaslechl, doslova vyletěl jako střela a už byl při něm. "Podíval se na kytaru a tak jsem mu ji podal. Začal drnkat a dvě struny doladil. Pak spustil plný C-akord a začal zpívat Tichou noc, silným a pěkným hlasem. Během písničky se vyřizovaly formality. Dal jsem kytaru zpět do pouzdra s nálepkou TWA, a vysvětlil papeži, že to znamená  "This Way America."

"Ale ne", řekl papež, "znamená to Traveling With Angels" (cestování s anděly).

 Druhý den dostala posádka lístky na mši v Grant Park, který papež proměnil na katedrálu pro milion obyvatel Chicaga. Až tehdy si Kruger začal uvědomovat, že je svědkem něčeho většího, než si kdykoliv dokázal představit. Vedle mě stál Jeff Lyons, reportér z Chicago Tribune. Otočil se ke mně a říká: "No není to perfektní chlapík?" Co víc si můžete přát, aby o vás lidé řekli.

Při posledním letu do Washingtonu chtěl papež vidět Kruegera ještě jednou. Daroval mu krystalový obelisk s vyrytou monstrancí a křížem, a medaili s papežským portrétem.

V roce 1999 při letu z Rijádu přistál Krueger v Římě a prostřednictvím švýcarské stráže dal lístek papežovu osobnímu sekretáři s žádostí o možnost zúčastnit se mše v bazilice sv. Petra. Ještě než se vrátil na hotel, čekal ho vzkaz. "Pamatoval si mě. Vzkázal, že máme přijít o dvě hodiny dříve v uniformách a s doklady. Seděli jsme v sedmé řadě a seděl bych tam i týden, kdybych mohl."

 Když dal Krueger sbohem létání s pastýřem, vrátil se do Kansas City. "Šel jsem s rodinou rovnou na fotbal, ale už jsem byl navždy někým jiným." (podle catholickey.blogspot.com)

 Upřímný dík a uznání Městu Horšovský Týn za opravu kříže u mostu přes Radbuzu.

Bože, který jsi posvětil znamení kříže krví svého jediného Syna, dej aby všichni, kteří se k tomuto svatému kříži hlásí, též těšili z jeho ochrany. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.