Leden 2015

Nerozlučnost manželství

Někdy se lidé ptají, jestli je možné manželství rozvést. Právníci budou návody sypat z obou rukávů ... Jenže lidé tím upadají ještě do větších neštěstí a nejvíce na to doplácejí děti, ale těch se nikdo neptá. Možná si budeš myslet, že se cítíš líp, ale svědomí ti zůstává. Na manželství je třeba se dobře připravit předem a také se radit v modlitbě s Bohem.
Manželství je svou povahou spojením na celý život, a proto nemůže být podle libosti manželů znovu rušeno a nově uzavíráno. Oba se stali, jak říká Písmo, "jedním tělem". To znamená jednou bytostí; moderní autoři mluví o jedné nové "manželské osobě". Svátostí se spojení manželů ještě posiluje. Kristus prohlašuje: "Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj" (Mt 19,6). Sv.Pavel píše: "Žena od svého muže ať neodchází. Odejde-li však přece, musí zůstat neprovdána anebo se zase smířit se svým mužem. Právě tak muž se nesmí se svou ženou rozvést" (1Kor 7,10 a následující). Katolická církev proto pokládá dokonané manželství křesťanských manželů zásadně za nerozlučitelné.
Neustále se však mluví o tom, že papež "rozvedl" nějaké manželství. S tím se někdy spojuje podezření, že kdo má vlivné postavení ve světě nebo osobní kontakty v církvi, může v tomto ohledu eventuálně přece jen výjimky dosáhnout. Když se mluví o tom, že Řím "rozloučil" nějaké manželství, může jít o rozloučení platného svazku jen v krajně výjimečných případech; je to na základě zvláštního privilegia, jak o něm mluví Sv.Pavel v 1. listě Korinťanům (7,12-16). Prakticky tedy jde většinou pouze o "prohlášení manželství za neplatné". To je věcně něco docela jiného než rozvod. V tomto případě se totiž ve velmi svědomitě vedeném procesu zjišťuje, zda platné manželství vůbec neexistovalo. Takový proces, který obvykle trvá dlouho, protože právní předpoklad je vždy platnost manželství a neplatnost musí být manžely nezvratně dokázána, se provádí nezávisle na vlivu nebo známostech.
V této souvislosti se vnucuje otázka, jak to, že svátostné manželství může být někdy neplatné a ve smyslu církevního práva neexistující. Může to být v podstatě ze tří důvodů:

  1. Nesprávné úmysly s manželstvím. Manželství se ve skutečnosti neuzavírá, když neexistuje správná vůle k manželství, když třeba bylo na někoho působeno nátlakem ohrožujícím život nebo když byl vědomě před uzavřením manželství odmítnut některý podstatný prvek manželství. Je tedy neplatné tzv. "manželství na zkoušku", protože nebyla zamýšlena nerozlučnost. Právě tak by bylo neplatné manželství, při němž by byl vědomě odmítnut svazek jednoho muže s jednou ženou (monogamie); a konečně to platí, kdyby se předem na celou dobu trvání manželství zásadně odmítalo dítě.
  2. Existence překážek manželství. Existovala-li v době uzavření manželství překážka vylučující manželství, nemůže vzniknout platné manželství. Církevní překážky manželství: jak je známo, k uzavření platného manželství je třeba dosáhnout určitého věku, snoubenci nesmí být blízce příbuzní, musí jednat svobodně a bez přinucení, nesmí být už vázáni manželstvím s někým jiným atd. Jestliže nějaká taková skutečnost existuje, říkáme jí překážka manželství. I když je některý pár sezdán, aniž o této překážce ví, nebo je-li zamlčena, přece jen manželství nevzniká. (Jsou také některé méně závažné překážky manželství, ale ty nečiní manželství neplatným, nýbrž pouze nedovoleným. – Cirkevní zákon nedovoluje v tom případě takové manželství uzavřít, ale pokud bylo přesto uzavřeno, je uznáno jako platné.)
  3. Nedostatek ve formě uzavření manželství. Zde předpokládáme, co už bylo řečeno dříve. Jestliže katolík neuzavře manželství před příslušným katolickým knězem a před dvěma svědky, je církevně neplatné, ledaže by byla dána dispens od katolické formy uzavření manželství. Manželství mezi nekatolíky nejsou přirozeně na tuto formu vázána. Jsou tedy platná, ať jsou uzavřena před farářem nebo před státním civilním úředníkem.

Ve všech těchto případech (1,2,3) nemůže platné manželství vzniknout, a proto může být takový svazek prohlášen církví za neplatný, neexistující od začátku. S rozvodem manželství to nemá nic společného.

Ať Vám Bůh žehná po všechny dny Vašeho společného života!